O jejím smutném osudu vznikl časosběrný film Katka, který byl tento týden uveden do kin. Zachycuje zpočátku ještě poměrně hezkou a svěží dívku, ze které drogy do jejích třiceti let udělaly lidskou trosku. Nedělní Blesk Katku v Praze vyhledal a strávil s ní řadu hodin.

Katka se ve skutečnosti jmenuje Kateřina Bradáčová. Ve svých třiatřiceti letech vypadá ztrhaně. Její pleť zhrubla, a i když se před setkáním s reportéry Nedělního Blesku trochu nalíčila, trhliny v pokožce na obličeji a drobné vřídky nezakryla.

První dávka

„Já jsem se k drogám dostala vlastně kvůli mámě,“ říká Kateřina. „Ona měla strašně přísnou výchovu, a tak mně a ségře chtěla dopřát co nejvíc volnosti.“ Ta volnost dopadla tak, že sestra pár měsíců žila s partnerem a začala s ním brát drogy. Když se rozešli, poslala k němu Katku – pro osobní věci.

Bývalý sestřin partner tehdy Katce nabídl první dávku. „Byl to herák a já si dala jenom ze zvědavosti, co to se mnou udělá.“ Droga nebyla čistá, a tak dívka – pořád ještě ze zvědavosti – začala shánět skutečnou.

Fotogalerie

předchozí

další

Na začátku drogové cesty

1/5

Pomalý pád

Fetovat začala Katka v klubu v pražském Ládví. „Tam toho byly tuny, co kdo chtěl. Já se dala na pervitin.“ V drogách tehdy viděla svobodu, možnost úniku od života, který jí připadal fádní a obyčejný, stejně jako lidé kolem. Nakonec ji matka, která začala žít s novým přítelem, z bytu vyhodila a Katka skončila v terapeutické léčebně v Nezamyslicích. Utekla po pár týdnech. „Bylo to silnější než já. Chtěla jsem rodinu a to všechno, ale nemohla jsem udělat nic jiného,“ vzpomíná.

V Praze se dala dohromady s narkomanem Láďou. „To byla moje první, taková heroinová láska,“ říká. Pár mladých lidí vydělával peníze tak, že kradl. Jenomže postupem času je už znali ve všech obchodech, dvojice feťáků k přehlédnutí nebyla. „Jednou mě prodavačky zmlátily,“ rozslzí se Katka.

Prodavačka těla

Pro ženu závislou na drogách, kterou už všude znají, a proto se jí ani krást nedaří, existovala (kromě obyčejného života a práce) jen jedna cesta, jak přijít k penězům – prostituce. „Jo, začala jsem šlapat. Láďa ode mě nejdřív peníze bral, ale pak jsem se mu zprotivila a nechal mě.“

Katka měla svoji klientelu, většinou opilce po závěrečné v restauracích u Národního divadla. Přespávala ve squatech, ve vagonech nebo jenom tak na ulici. „Nakonec mě chytly játra, mohla jsem opravdu umřít, a tak jsem se začala léčit.“ Nevydržela, po úlevě začala brát znovu.

Dítě jako pojistka

„To už jsem chodila s Romanem, poznali jsme se v jednom nabořeném bytě v Karlíně. Vařila jsem tam péčko a on mě uviděl s baňkou.“ Poprosil, dostal dávku a od té doby žijí spolu. Katku uchvátil tím, že „…byl to první chlap, který mě nebil a nedovolil to ani jiným.“

Když poprvé dostala zvláštní chuť na kyselé zelí, blesklo jí hlavou, že je možná těhotná, ale kolotoč fetování jí to z mysli zase vymazal. „Jenže pak jsem začala zvracet každý den, a už to bylo jasné.“ Katka se pokusila vzchopit a uniknout drogám. Začala chodit k lékařům. Byla i na sonografii, kde poprvé uviděla obrysy tvorečka ve svém břiše i to, jak mu bije srdíčko. „Ale pak mi jeden doktor řekl, že když přestanu v těhotenství brát drogy, tak si sama vyvolám potrat, že to prý dítěti ublíží,“ omlouvá Kateřina to, že drogy brala dál. Před porodem byla v Motole na detoxikaci. Jenže poté, co v Krči porodila krásnou Terezku, vydržela u ní jen krátce. „Narodila se závislá, tělíčko jí kroutily křeče a musela dostávat do pusinky morfium nebo co,“ říká s pláčem Katka. Tři dny svoji dcerku kojila, pak utekla. Za Romanem a drogou.

Bezvýchodnost

Kateřina s Romanem teď žijí kdesi u Karlova náměstí v Praze. Spolu s podobnými existencemi tam obsadili prázdný byt. Oba dva chodí do Drop-inu, Katka bere odvykací subutex spolu s alespoň jednou dávkou pervitinu denně. On má čtyři tisíce invalidní důchod, ona dva. Sbírají měď, a když se jim daří, vydělají i tisíc korun měsíčně. Na pervitin potřebují někdy tři stovky, někdy i šest každý den. Něco je stojí i pes Basty, mají ho už deset let a nešidí ho. „Každý den má svoje granule i konzervu,“ ujišťuje Katka.

A její Terezka? Žije u Katčiny matky, ji samotnou soud rodičovských práv zbavil. „Už jsou jí dva roky, v neděli jsme se za ní byli podívat. Chtěli jsme ji vzít na sáňky, ale ještě to neumí,“ říká mladá žena, pro kterou už není cesty zpět.