Na Britských ostrovech se neobjevila na Královu řeč snad jediná špatná kritika, ale celkem podle očekávání se objevily i hlasy zdůrazňující, že tvůrci si historii poněkud přizpůsobili.
Film se odehrává na sklonku 30. let na pozadí hrozby války a krize na trůnu, kdy král Edward VIII. v roce 1936 abdikoval, aby si mohl vzít rozvedenou Američanku Wallis Simpsonovou. Edwardův mladší bratr, zadrhávající vévoda z Yorku, se tak stal proti své vůli králem Jiřím VI.
Jeho manželka Alžběta - pozdější královna matka - se také domnívala, že kralování mu zkrátilo život, protože nejen, že koktal, ale byl i nesmělý a nervózní. K jeho smrti v roce 1952 ve věku 57 let na rakovinu plic ale zřejmě přispělo i silné kouření.
Na každý pád se stal králem v době, kdy země potřebovala v době hrozící války sjednocující hlas. Film vrcholí klíčovým rozhlasovým projevem - královou řečí - k národu ve chvíli, kdy Británie vstoupila do války.
Kritici ale filmu vyčítají, že nemluví o tom, že královský pár byl vášnivým stoupencem politiky appeasementu. Jejím výsledkem byla v září 1938 mnichovská dohoda a rozbití tehdejšího Československa.
"Jako většina britských filmů o monarchii, se Králova řeč vyhýbá méně stravitelným aspektům královské historie," poznamenal list The Guardian. "Král s královnou se objevili na balkoně Buckinghamského paláce s Nevillem Chamberlainem po jeho návratu z Mnichova, kde prodal Čechy," uvedl list v souvislosti s kontroverzním pozváním tehdejšího premiéra po jeho příletu z Mnichova. Do té doby se totiž na balkonu objevovali jen členové královské rodiny. Navíc král tak de facto posvětil Chamberlainův postup dřív než Dolní sněmovna.
Královna Alžběta také tehdy v jednom dopise svému manželovi kritizovala "Čechy za jejich bláhovost, když nakládali s obyvateli Sudet tak špatně". Jiří VI. také po Chamberlainově odstoupení dával přednost tomu, aby se premiérem stal další stoupenec appeasementu lord Halifax a jen nerad se smiřoval s tím, že jím má být Winston Churchill.
Na filmovou postavu Churchilla (hraje ho Timothy Spall) se zaměřují další kritiky. Ve filmu se staví na stranu vévody z Yorku proti jeho bratrovi, králi Edwardovi VIII., který byl znám nejen sympatiemi k rozvedené Američance, ale i k Hitlerovi. Ve skutečnosti to bylo právě naopak, Churchill podpořil v době "abdikační krize" Edwarda a přemlouval ho, aby neodstupoval.
Jiří VI. se pak během války s Churchillem sblížil. On sám i jeho manželka si také vysloužili obdiv svých poddaných, protože za války neopustili ani při bombardování Londýn. Hlavní osou filmu je ale vztah mezi vévodou z Yorku - a pozdějším králem - a australským nekonvenčním logopedem Lionelem Loguem, kterého hraje Geoffrey Rush. Ve filmu trvá Logue na tom, že si budou v ordinaci říkat křestními jmény a vytrvale oslovuje svého královského pacienta jako Bertieho.
Jak ale potvrzují Logueovy dopisy královi, vztah mezi nimi byl mnohem formálnější a logoped používal oficiální oslovení. Na rozdíl od filmu si také padli do noty hned a vévoda z Yorku byl nadšen svými rychlými pokroky.
Otázka je, zda na těchto rozporech záleží. Skeptici tvrdí, že do jisté míry ano, protože pro valnou většinu diváků bude film jedinou verzí událostí, o nichž pojednává.
Stoupenci filmu ale připomínají, že prakticky všechny historické snímky si dějiny přizpůsobují. Navíc podle mínění řady historiků film působí věrohodně, pokud jde o reálie, dialogy i zachycení jednotlivých postav. Historik Hugo Vickers, který byl poradcem při natáčení, připouští, že ne vše je podle historie. "Ale záleží na podstatě a podstata příběhu stojí na velmi zdravých základech," řekl.
Podle historičky Alexy von Tunzelmannové je film "jímavým zachycením boje Jiřího VI. s koktáním - je přesný, pokud jde o charakter postav filmu, ale ne pokud jde o jejich politické postoje". Historička se domnívá, že téma postoje královského páru vůči appeasementu by film příliš zatížilo a filmovým divákům by byl koktavý král méně sympatický. Kromě toho nadšení nad podpisem mnichovské dohody a očekávaným odvrácením války s ním sdílela většina britské veřejnosti a politiků.
Ve vztahu krále a logopeda Loguea si pak tvůrci "vymýšleli" zjevně jen v zájmu dramatické linky celého filmu. Dopisy mezi oběma muži potvrzují, že šlo o skutečné a dlouhodobé přátelství.
Přidat názor
zhlédlo 
Buďte první, kdo vyjádří k tématu svůj názor.
Přidat komentář